Na Bílou sobotu si připomínáme, že Ježíš Kristus leží v hrobě. Oltářní stůl je obnažený a neslaví se mše svatá. Teprve při slavných obřadech noční vigilie prožíváme velikonoční radost. V tu dobu ale už většina malých dětí spí doma ve svých postelích.

V sobotu, hodinu před polednem, se už potřetí schází skupina dětí se svými rodiči na “dětské velikonoce”. Nejprve jdou společně k symbolickému Božímu hrobu, mohou vidět zblízka tělo zabalené do pruhů plátna a na něm červené skvrny připomínající Kristovy rány. Otec Dan jim názorně ukazuje, že po smrti Ježíšova duše vstupuje do podsvětí, aby odtud slovy malého školáka “vyvedla duše hodných lidí”.

Od Božího hrobu se přesouváme k velikonoční svíci. Katechetka Hanka dětem vysvětluje význam písmen na paškálu, otec Dan do paškálu vkládá pět kadidlových zrn (děti mohou vnímat souvislost mezi pěti hřeby, pěti ranami a pěti kadidlovými zrny) a zapaluje jej na připomínku Kristova zmrtvýchvstání.

Vrcholem je obnova křestních slibů, při které se společně zaměřujeme především na děti, které se připravují na první svaté přijímání. Ty si domů odnáší i “hříchový křížek”, aby se mohly každodenním večerním zpytováním svědomí postupně připravit na svoji první svátost smíření. Mysleme na ně v modlitbě.

Jménem rodičům děkujeme všem, kteří velikonoce dětí připravili. Anna Kučerová