
O tom, jak prožila svou praxi v našem nízkoprahu, vypráví Lili v následujícím článku.
Sehnat praxi nebylo pro mne snadné
Nastal prosinec a pro mě nelehké období – sehnat si praxi, a to co nejrychleji. Jako studentka Zdravotně-sociální péče pro mě neplatilo zrušení praxí. V několika organizacích mě odmítli a mě se v paměti vynořila vzpomínka na mou dobrovolnickou činnost u salesiánů ve Zlíně. Napsala jsem proto Janči Petruchové a vše konečně klaplo. Daly jsme si sraz v kanceláři, podepsaly smlouvy a já od začátku ledna mohla započnout svou 10denní zkušenost v nízkoprahovém klubu.
Jak praxe probíhala?
Začátek se mi velmi líbil. V půl jedenácté jsem přišla do kanceláře, dostala čaj a metodiky na přečtení. Každý, kdo někdy tyhle věci četl, ví, že to není moc zábava, ale kdo studuje na VŠ, má už cvik z jiných publikací. Odbyla druhá hodina a my se vydali na mou první poradu před začátkem klubu. Vše proběhlo hladce a my jsme již mohli pustit první nedočkavce dovnitř. Započal kruh her, povídání, ale také volných chvil, kdy klientů bylo málo a my měli čas se naučit novou deskovou hru. Další dny probíhaly v podobném režimu. Dopoledne jsem přišla do kanceláře, uvařila si čaj a pracovala na aktivitě pro klienty na další týden. Odpoledne jsem strávila s klienty v klubu.
Práce s mladými má smysl – doporučuji!
Obnovila jsem svou znalost hry kulečníku, That’s life nebo se zdokonalila v ping-pongu. Dozvěděla jsem se také nové věci o administrativě takovéto organizace. A je pravda, že člověk musí mít papír na všechno. Vyzkoušela jsem si vymýšlení slůvka – připravila jsem si pro klienty slůvko o tom, proč se nevyplácí chodit pozdě a o Martinu Lutheru Kingovi Jr. Poznala jsem nové lidi jak ze strany pracovníků, tak klientů.
Doporučuji všem, kdo neví kam na praxi, anebo prostě jen mají volný čas a chtěli by jej strávit smysluplně. Zajděte do klubu a zkuste si práci s mládeží. A třeba mi jednou poděkujete, že jsem vám do hlavy tento nápad dala.
Všechny zdraví a moc děkuje za krásně strávený čas Lili